Mlžná Šumava - Volary a jejich okolí
Naše cesta začala ve městě Volary, co se rozkládá v rozsáhlé kotlině při Teplé Vltavě na jihovýchodním okraji Boubínského masivu. Krásné, nesmírně klidé a tiché město, kde končí městský ruch a trochu i civilizace ( jen v dobrém slova smyslu ). Městečko, jehož historie se začala psát okolo roku 1359, vzniklo jak jinak než díky Zlaté Stezce, co jím prochází. Městečko má krásný kostel Sv. Kateřiny ( který jsme bohužel viděli jen zvenku, byl zamčený ) a dost mrazivý hřbitov, který jsem zčásti zachytil na fotografiích. Byl zde tzv. pochod smrti, na kterém bylo umučeno 96 vezeňkyň - šlo o pochod z koncentračního tábora Ravensbruck v květnu 1945. Hned za hřbitovem už Zlatou stezku lemuje Alej Zlatá Stezka. To jsou chráněné stromy, svou zelenou a klidnou přítomností jako posvátné majáky, zcela nepřehlédnutelné. Pak následuje kompletní dochovalá lesní Křížová cesta z 19. století, postavená na vrchu Kamenáč. Když se posuneme dál, máme tu hrad Hus, který vznikl v roce 1341 a který stojí opravdu vysoko aby hlídal stezku, která jej protíná. Taktéž více na fotkách. Nakonec prvního dne putování skončilo u Křišťanovického rybníku a pak krásná desetikilometrová cesta zpět do Volar. Dalším dnem bylo pak putování po červenné stezce až do malebného nádraží v Zátoni, ztraceného tak akorát hluboko, aby tam jezdil motoráček :) . Zde vznikla řada asi těch nejhezčích fotek, plných mlhy a ticha, zcela mimo civilizaci.
Nakonec přidám ještě několik stručných postřehů a poznatků. Na rohu Volar se nachází starý, rozpadlý pivovar, do jehož areálu se lze bez problémů dostat ( ale nelze tam nalézt krom bordelu nic ) . Stavba pochází z roku 1875, voda na pivo se čerpala z 5-ti pramenů. Doba prosperity byla nejspíše krásná ( jak už to tak bývá ), dodávalo se dokonce do 37 čepovacích míst. Pivo prý konkurovalo i Plzeňskému Prazdroji ( sládkem býval bývalý plzeňák ). Vše bohužel zaniklo v šedesátých letech 20. století. Tuto stavbu mám zachycenu na fotkách také. Zaujalo mne, že " Co jsou Čechům Chodové, to jsou pro šumavské Němce Volarané " . Taktéž je zajímavé, že jsou Volary největším městem horské Šumavy a že znamenaly pro Zlatou Stezku opravdové útočiště. Byla zde největší noclehárna na české straně Zlaté Stezky a také se tu dodržovalo " zvonění o desáté " pro zbloudilé karavany, aby snáze trefily k městu. Bohužel jsem neochutnal prý vyhlášenou " Volarskou Zlatou " , což má být místní bylinná pálenka a neviděl krásné muzeum ( protože bohužel funguje jen do září ).
Pokud máte zájem vidět více a přečíst si více, pak zde.
Radek Martinek
Norské putování v roce 2012 - ČÁST DRUHÁ
Druhé pokračování cest po Norsku - tentokrát se jedná o podívanou z lokalit Gjende / Bessvattnet / Bessegen
Radek Martinek
Norské putování v roce 2012
Tento rok jsem se poprvé vydal skutečně daleko, do severských plání, kde se zastavil čas. Krásnější přírodu si lze představit jen těžko, fotil jsem za těch 13 dní v průměru 200 fotek za den. A tady je úzký výběr toho, v čem cítím duši severské krajiny.
Radek Martinek
Letecké dovádění CIAF 2012
Tento rok se v Hradci Králové opět uskutečnila překrásná letecká show, která nám připoměla, jak krásné je létání. Předkládám zde výběr fotek ze soboty, která byla částečně zamračená a částečně vykreslená v modrém nebi a kontrastních letounech. Rozhodně se bylo stále na co dívat.
Radek Martinek
NP Šumava - Průvodci Divočinou, Křemelná
Šumava je natolik nádherná, že jsme se do jejích krás ponořili i v tomto roce. A stejně jako před rokem ve Volarech, i v tomto roce byla hlavním důvodem akce NP Šumava - Průvodci divočinou. Tento rok jsme se dostali na Křemelnou - řeka Křemelná dokázala na Šumavských pláních za mnoho tisíc let vyhloubit nejhlubší kaňon Šumavy. A nejen o tom bude tento fotoblog ...
Radek Martinek
Skanzen Vychylovka a Lesní úvraťová železnice
Uprostřed léta, ve dni, kdy bylo krásně pod mrakem a slunce zbytečně nepražilo ( ale zase nebylo nijaké valné světlo na focení ) jsme navštívili Vychylovku. Jedná se o nádherný skanzen, ležící v oblasti Žilinského kraje, přesněji v chráněnné krajinné oblasti Kysuce. Venkovní expozici protíná úvraťová železnice, která je skutečně funkční a lze se po ní projet takovýmto nádherným vláčkem...
Radek Martinek
Vyšlapanou cestou po krkonošských hřebenech
Ten den vypadal, že ani nezasvítí slunce, že proprší a že bude zima. Ač bylo léto, čas dovolených a natažených nohou, počasí si dělalo co chtělo a jak všichni kdo jsme to prodělali víme, že to bylo docela k naštvání. A tak se stalo, že jsme se s přítelkyní Vierkou sbalili v sedm ráno a vyrazili ať už bude ten den jakkoli do hor. Přesněji do Špindlerova Mlýna, kde se nám hned nad hlavou ukázal mrak střední velikosti a mračil se tak, jak to jen mraky dokážou. A tak jsme sebrali odvahu a batohy a vypravili se po stopách mlhy, která nás brzy měla ve svém náručí.
Radek Martinek
Vyšlapáno po značkách aneb naučná stezka Koukolova Hora - Kotýz
Fotovýprava po jedné z krásných stezek za doprovodu slunce, vody a dobré nálady...
Radek Martinek
Nepohyblivé obrázky
Filmový plakát prodává film - stejně tak jako trailer. A pokud je práce více než dobře udělaná, pak se dokonce stává, že takový vyjímečně dobře udělaný plakát získá kultovní status málem ještě před premiérou samotného filmu. Že se stane rozpoznávacím znamením snímku, které ani nemusíte vidět tak, že na něj koukáte ale už znáte jeho siluetu. Znáte jeho kouzlo. A u dobrého traileru platí dokonce to, že je někdy lepší než samotný film.
Radek Martinek
Máte rádi zelenou ?
Zelená je krásná, uklidňující barva. Tyto fotky jsou pro všechny, kteří se nechvávají zelenou rádi obklopovat a třeba se do ní i rádi oblékají. Pro všechny ty, pro které je barevný podzim oslavou a v němž se zelená mění do milionu dalších odstínů. A třeba tyto fotkyprostě jen potěší unavené oči po dlouhém dni.
Radek Martinek
Války barev aneb atmosféra Paintballu
Je tomu už delší dobu, co se pohybuji okolo adrenalinového sportu, zvaného Paintball. Ať už víte jen z doslechu nebo jste poznali " na vlastní kůži " co tento druh sportu znamená, asi se shodneme, že je to divočejší záležistost než by člověk na první " pohled " řekl. Tento příspěvek věnuji jedné z jeho tváří - ne té sportovní ale té více military ( i ta má však hodně podob, nehraje se zdaleka jen v takovýchto prostorách a tímto způsobem ) .
Radek Martinek
Opustíte rodinu kvůli osudové lásce ?
Jste relativně spokojení. Žijete rodinou, plánujete a postupně prožíváte dovolené, plníte si svou úlohu rodinného příslušníka a zasvěcujete jí svůj celkem pohodový život. Pak ale, dejme tomu po deseti letech okolo rodiny, ženatí - vdané, se něco stane. Objeví se člověk, který k vám dokonale sedne. Co v té chvíli uděláte ? Jaké rozhodnutí je to správné ?
Radek Martinek
Svedená světlem a vdaná za temnotu
Aneb jedna z mých starých básní. O pocitech uvnitř, co někdy provází dlouhé etapy našeho života.
Radek Martinek
Životem napříč a pak ještě dál
Narodíme se abychom jednou, kdesi po cestě, zemřeli. A každý ji má nějak dlouhou, obtížnou a vyzdobenou zážitky. Zažíváme prohry ale i vítězství, nakonec zamíříme do stejného bodu a vše pomalu skončí. A není stárnutí jen další nemocí, obranou proti lidskému přemnožení ? Možná je také život jen předehrou něčeho daleko většího a my se tu kuklíme, čekáme, čteme a žijeme.
Radek Martinek
O lesním hemžení...
A o tom, co vše obklopuje les. O tom, co je možná Krakonošovo a možná jen jedním z prvních dětských ponaučení. Malá vzpomínka na hemžení.
Radek Martinek
Neustále se píší filmové dějiny
Ať už je to současný Avatar, jako fenomén konce tohoto roku, či neustálé překonávání se filmařů o co největší pastvu pro všechny naše smysly. Dějiny se píší stále, stále je co překonávat a stále jsou tu kombinace nikdy neviděného, ač je už dávno jasné, že " vše už tu bylo dávno odvyprávěno a záleží už jen na tom, kdo to samé převypráví lépe či trochu jinak " . A právě pan Cameron znovu dokazuje, že nemá sobě rovného ač jeho nové dítko nestojí na originálním příběhu ale pojetí a formě.
Radek Martinek
Melancholická tancovačka
Každý stárne a každý myslím semtam zauvažuje, jaký bude on sám až bude ve věku svých rodičů. Jak moc dokážeme být dětmi i když si mnozí myslí, že dětství končí po prvních ostřejších pádech do reality. A někdo umí být dítětem po celý svůj život, podoben labužníku, donekonečna objevujícím svět okolo sebe. A máme tu vánoce, onu pohádkově magickou atmosféru, kdy někdo ještě cinkající rolničky uslyší a někdo už ne.
Radek Martinek
Seznamky jako životní styl
Jistě je znáte, mnozí z vás si určitě prošli něčím takovým a to nejen jednou. Okénka s obličeji, fotkami z dovolených. Vyplněná okénka s informacemi, co tvoří obrysy toho, jak chceme být viděni okolním světem. Ať už hledáme, či jen típeme cigáro o dno popelníku a nemáme co dělat a zde jen krátíme nudu. Moderní forma seznámení, co dokáže mít nespočet tváří a umí se svým způsobem stát životním stylem.
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1430x
www.martinekradek.cz