Vyšlapanou cestou po krkonošských hřebenech
Zde je mapka naší trasy, kde je vidět přesně naše trasa, která vedla krásným stoupáním ze Špindlerova Mlýna po úbočí Kozích Hřbetů až na Luční Boudu. Odtamtud jsme obešli dvě nádherná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš - Wielki a Mały Staw aby jsme se dostali na Špindlerovu boudu.
První stoupání nad Svatým Petrem, pod námi chaty se střídavě výbornou kuchyní. Našli jsme i opuštěnou chatičku Sněženka, ke které už i smutně zarůstá cesta. Škoda jí, doufám že se s ní ještě počítá - nová " kolekce " děsně stylových staveb v Krkonoších to zabíjí a čím víc tam bude těchto pozůstatků Krkonošských roubenek, tím lépe...
...a pak nám pomalu začala přibývat mlha, její jazyky olizovaly stromečky a prostupnost světla krajinou se ještě snížila... Až jsme pomalu zmizeli v mlze, tichu a vlhkém vzduchu. Ptáčky bralo jaro a namlouvání, takže to zpívalo na všechny strany a třepotalo křídly mezi větvemi.
...a ještě mnoho dalších mlžných fotek z tiché krajiny. Stoupání bylo příjemné, cestu lemovaly kameny a přes mlhu byly semtam vidět protější vrcholky hor.
...vzhůru po červené !!! :-) Bylo tu mnoho kamenitých cest a mnoho můstků, lávek, mlhy a klidu.
...až se nám pomalu při zvyšující se nadmořské výšce otevíral dolů neskutečný výhled do krajiny...
...až jsme vystoupali nahoru a dali se směrem k Luční Boudě. Bylo to doslova přírodní divadlo, představení pro turistické diváky, co přihlíželi té kráse jak vítr vyhání oblaka a mlhu zezdola z údolí nahoru. Jak se rozjasňuje a první paprsky slunce se nedočkavě derou ven. Jako když roztrháte peřiny a mezi tím poletujícím peřím začíná prosvítat modrá obloha.
...a to už se nám ukázala Luční Bouda v celé své klasické kráse a velikosti. Po cestičkách tu chodili baťúžkáři, dokonce nás minul i pejsek. Po pláních se mezi kosodřevinou líně plazily mlžné jazyky a lačně si pochutnávaly na zelené trávě.
...i nahoře v této výšce jsou k nalezení jezírka s průzračně čistou horskou vodou. Poletují tu místní ptáčci, fouká tu vítr a spí svým letním spánkem unavené rolby.
Co se týká Luční boudy, musím velmi pochválit zdejší pohoštění. Není to zase tak drahé jak jsme čekali - za hotovky tu dáte 159 korun, dostanete tu i čaj se zázvorem který je skutečně vydatný ( plný tohoto nastrouhaného kořenu a ovoce + dostanete i med v kalíšku od českého včelaře ). Dá se tu dostat i polévka, mají výborné pečivo a obsluha je perfektní. Vzhledem k tomuto si myslím, že i mnoho lidí dopředu plánuje trasu tak, aby se tu zastavili. V porovnání s tragickou restaurací na Labské Boudě, kde není dokonce ani informační mapa, natož něco jako dobrý pocit, je tato bouda vítanou zastávkou. Samosebou beru na zřetel to, že Labskou asi zruší, takže už se tam asi nikdo o nic moc víc nesnaží.
A tak jsme se vydali dál...
Chaty na polské straně byly vidět jak počasí nahoře dovolilo. Cestou jsme poprvé potkali větší množství lidí, kteří teprve mířili na Sněžku. Do té doby, když nepočítám lidi okolo Luční Boudy, jsme šli skoro sami. Hory dokáží být příjemně prázdné, když se zadaří. Jak jsme poznali minulý rok cestou z Labské Boudy, tak jsou hřebeny příjemně prázdné i v zimě.
...a to už jsme se pomalu dostali k poslednímu zázraku přírody na naší výpravě. K překrásným ledovcovým jezerům Wielki a Mały Staw. Mlha nám dovolovala jen občasné náhledy na jezera a na chaty ale když už se zadařilo, stálo to za to.
...až se nám nakonec postupně odkrylo i druhé z jezer.
...a tak jsme nakonec sestoupali dolů ke Špindlerovce a odvezli se dolů do Špindlerova Mlýna. Co se týká cesty mezi jezery a Špindlerovou boudou, pak to byl docela záhul. Přibližně 4 kilometry jsou tu plné velkých kamenů, tekoucí vody přímo ve stezce a je tu i mnoho můstků a různých dalších věcí. Přejít je to docela výkon - tedy ne že by to zvládl jen namakaný dobrodruh ale dá to zbrat kolenům a nohám celkově. Skákali jsme jak luční koníci a proti cestě, po jaké jsme šli do té doby to byla změna docela slušná. Ale nestěžuji si, jsou lidé kteří měli po cestě mnohdy výraz, že být tu eskalátory jako do metra, svezli by se velmi rádi. :-)
Tak pěkné léto a dovolené všem a pokud nám ten zbytek léta neproprší, budou další pěkné zážitky. Více mých fotografií najdete na : www.martinekradek.cz
Radek Martinek
Norské putování v roce 2012 - ČÁST DRUHÁ
Druhé pokračování cest po Norsku - tentokrát se jedná o podívanou z lokalit Gjende / Bessvattnet / Bessegen
Radek Martinek
Norské putování v roce 2012
Tento rok jsem se poprvé vydal skutečně daleko, do severských plání, kde se zastavil čas. Krásnější přírodu si lze představit jen těžko, fotil jsem za těch 13 dní v průměru 200 fotek za den. A tady je úzký výběr toho, v čem cítím duši severské krajiny.
Radek Martinek
Letecké dovádění CIAF 2012
Tento rok se v Hradci Králové opět uskutečnila překrásná letecká show, která nám připoměla, jak krásné je létání. Předkládám zde výběr fotek ze soboty, která byla částečně zamračená a částečně vykreslená v modrém nebi a kontrastních letounech. Rozhodně se bylo stále na co dívat.
Radek Martinek
NP Šumava - Průvodci Divočinou, Křemelná
Šumava je natolik nádherná, že jsme se do jejích krás ponořili i v tomto roce. A stejně jako před rokem ve Volarech, i v tomto roce byla hlavním důvodem akce NP Šumava - Průvodci divočinou. Tento rok jsme se dostali na Křemelnou - řeka Křemelná dokázala na Šumavských pláních za mnoho tisíc let vyhloubit nejhlubší kaňon Šumavy. A nejen o tom bude tento fotoblog ...
Radek Martinek
Skanzen Vychylovka a Lesní úvraťová železnice
Uprostřed léta, ve dni, kdy bylo krásně pod mrakem a slunce zbytečně nepražilo ( ale zase nebylo nijaké valné světlo na focení ) jsme navštívili Vychylovku. Jedná se o nádherný skanzen, ležící v oblasti Žilinského kraje, přesněji v chráněnné krajinné oblasti Kysuce. Venkovní expozici protíná úvraťová železnice, která je skutečně funkční a lze se po ní projet takovýmto nádherným vláčkem...
Radek Martinek
Vyšlapáno po značkách aneb naučná stezka Koukolova Hora - Kotýz
Fotovýprava po jedné z krásných stezek za doprovodu slunce, vody a dobré nálady...
Radek Martinek
Nepohyblivé obrázky
Filmový plakát prodává film - stejně tak jako trailer. A pokud je práce více než dobře udělaná, pak se dokonce stává, že takový vyjímečně dobře udělaný plakát získá kultovní status málem ještě před premiérou samotného filmu. Že se stane rozpoznávacím znamením snímku, které ani nemusíte vidět tak, že na něj koukáte ale už znáte jeho siluetu. Znáte jeho kouzlo. A u dobrého traileru platí dokonce to, že je někdy lepší než samotný film.
Radek Martinek
Máte rádi zelenou ?
Zelená je krásná, uklidňující barva. Tyto fotky jsou pro všechny, kteří se nechvávají zelenou rádi obklopovat a třeba se do ní i rádi oblékají. Pro všechny ty, pro které je barevný podzim oslavou a v němž se zelená mění do milionu dalších odstínů. A třeba tyto fotkyprostě jen potěší unavené oči po dlouhém dni.
Radek Martinek
Války barev aneb atmosféra Paintballu
Je tomu už delší dobu, co se pohybuji okolo adrenalinového sportu, zvaného Paintball. Ať už víte jen z doslechu nebo jste poznali " na vlastní kůži " co tento druh sportu znamená, asi se shodneme, že je to divočejší záležistost než by člověk na první " pohled " řekl. Tento příspěvek věnuji jedné z jeho tváří - ne té sportovní ale té více military ( i ta má však hodně podob, nehraje se zdaleka jen v takovýchto prostorách a tímto způsobem ) .
Radek Martinek
Mlžná Šumava - Volary a jejich okolí
Byl podzim, léta by pohledal a podzimu pocítil. Trojice turistů a několik zavazadel, velké vyhlídky na velkou krajinu. Nekonečné planiny ponořené v mlze, jako by se pomalu usínající příroda koupala v mléce... Malé ohlédnutí za říjnovým podzimem milého roku v doprovodu mých fotek.
Radek Martinek
Opustíte rodinu kvůli osudové lásce ?
Jste relativně spokojení. Žijete rodinou, plánujete a postupně prožíváte dovolené, plníte si svou úlohu rodinného příslušníka a zasvěcujete jí svůj celkem pohodový život. Pak ale, dejme tomu po deseti letech okolo rodiny, ženatí - vdané, se něco stane. Objeví se člověk, který k vám dokonale sedne. Co v té chvíli uděláte ? Jaké rozhodnutí je to správné ?
Radek Martinek
Svedená světlem a vdaná za temnotu
Aneb jedna z mých starých básní. O pocitech uvnitř, co někdy provází dlouhé etapy našeho života.
Radek Martinek
Životem napříč a pak ještě dál
Narodíme se abychom jednou, kdesi po cestě, zemřeli. A každý ji má nějak dlouhou, obtížnou a vyzdobenou zážitky. Zažíváme prohry ale i vítězství, nakonec zamíříme do stejného bodu a vše pomalu skončí. A není stárnutí jen další nemocí, obranou proti lidskému přemnožení ? Možná je také život jen předehrou něčeho daleko většího a my se tu kuklíme, čekáme, čteme a žijeme.
Radek Martinek
O lesním hemžení...
A o tom, co vše obklopuje les. O tom, co je možná Krakonošovo a možná jen jedním z prvních dětských ponaučení. Malá vzpomínka na hemžení.
Radek Martinek
Neustále se píší filmové dějiny
Ať už je to současný Avatar, jako fenomén konce tohoto roku, či neustálé překonávání se filmařů o co největší pastvu pro všechny naše smysly. Dějiny se píší stále, stále je co překonávat a stále jsou tu kombinace nikdy neviděného, ač je už dávno jasné, že " vše už tu bylo dávno odvyprávěno a záleží už jen na tom, kdo to samé převypráví lépe či trochu jinak " . A právě pan Cameron znovu dokazuje, že nemá sobě rovného ač jeho nové dítko nestojí na originálním příběhu ale pojetí a formě.
Radek Martinek
Melancholická tancovačka
Každý stárne a každý myslím semtam zauvažuje, jaký bude on sám až bude ve věku svých rodičů. Jak moc dokážeme být dětmi i když si mnozí myslí, že dětství končí po prvních ostřejších pádech do reality. A někdo umí být dítětem po celý svůj život, podoben labužníku, donekonečna objevujícím svět okolo sebe. A máme tu vánoce, onu pohádkově magickou atmosféru, kdy někdo ještě cinkající rolničky uslyší a někdo už ne.
Radek Martinek
Seznamky jako životní styl
Jistě je znáte, mnozí z vás si určitě prošli něčím takovým a to nejen jednou. Okénka s obličeji, fotkami z dovolených. Vyplněná okénka s informacemi, co tvoří obrysy toho, jak chceme být viděni okolním světem. Ať už hledáme, či jen típeme cigáro o dno popelníku a nemáme co dělat a zde jen krátíme nudu. Moderní forma seznámení, co dokáže mít nespočet tváří a umí se svým způsobem stát životním stylem.
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1430x
www.martinekradek.cz